Cílem pilotních studií (Vilímek, Chráska, 2019; Vilímek, Kantor, Chráska, 2019; Vilímek, Kořínková, Kantor, 2021; Vilímek, Kantor, Krejčí a kol., 2022; Kantor, Vilímek, Vítězník a kol., 2022; Vilímek, Uhrinová, Bucharová a kol. 2023) a dlouhodobého výzkumu v rámci disertační práce (Vilímek, 2025) bylo prozkoumat účinky vibroakustické terapie na stres u běžné populace prostřednictvím randomizované kontrolované studie.

Zaměřili jsme se na fyziologické funkce (autonomní nervový systém, kožní vodivost, hormonální regulace) a subjektivní percepci (standardizované dotazníky PPS-10 a VAS škály na stres, svalové napětí a únavu) ve spojení s akutním vnímáním stresu. Dále jsme se zaměřili na aplikaci získaných poznatků prostřednictvím případových studií v oblastech speciální pedagogiky – mozková obrna, mentální postižení, ADHD, Autismus (Vilímek, 2025). 

Účinky byly měřeny metodou spektrální analýzy variability srdeční frekvence formou pre-test/post-test. Byly prokázány statisticky významné signifikance vlivu VAT na ANS, konkrétně na jeho parasympatickou část a na celkový spektrální výkon jedince.

Prostřednictvím Vibrobedu lze tedy dosáhnout celkového uvolnění organismu, podpořit jeho regeneraci a schopnost vyrovnat se snadněji s akutním stresem. Výsledky v oblasti subjektivní percepce ukazují na potenciál intervence pozitivně ovlivnit tělesné vjemy, emocionální prožívání, mentální procesy a subjektivní pohodu.

„Výsledky RCT studie poskytují vědecké důkazy, na základě kterých lze považovat VAT za intervenci podporující autonomní regulaci a subjektivní percepci, pro kterou je typické prohloubení tělesného vnímání a pozitivních emocí.“

(Vilímek, 2025)

Přehled výzkumných studií, na kterých jsem se podílel jako autor a spoluautor během doktorského studia na Univerzitě Palackého v Olomouci (Vilímek, 2018-2025).

• Kantor, J., Vilímek, Z., Vítězník, M., Smrčka, P., Campbel, E. A., Bucharová, M., Grohmannová, J., Špinarová, G., Janíčková, K., Du, J., Li, J., Janátová, M., Regec, V., Krahulcová, K., a Kantorová, L. (2022). Effect of low frequency sound vibration on acute stress response in university students – Pilot randomized controlled trial. Frontiers in Psychology, 13. https://doi.org/10.3389/fpsyg.2022.980756
• Kantor, J., Kantorová, L., Marečková, J., Peng, D., & Vilímek, Z. (2019). Potential of vibroacoustic therapy in persons with cerebral palsy: an advanced narrative review. International journal of environmental research and public health, 16(20), 3940.
• Vilímek, Z., Kantor, J., Krejčí, J., Janečka, Z., Jedličková, Z., Nekardová, A., Botek, M., Bucharová, M., a Campbell, E. A. (2022). The effect of low frequency sound on heart rate variability and subjective perception: A randomized crossover study. Healthcare, 10, 1024. https://doi.org/10.3390/healthcare10061024
• Vilímek, Z., Uhrinová, Z., Bucharová, M., Kantor, J., a Krejčí, J. (2023). Wirkung der vibroakustischen Therapie auf Spastik und Herzfrequenzvariabilität bei zwei jungen Erwachsenen mit Zerebralparese. časopis REHABILITÁCIA, 60(3), 1-15. https://doi.org/10.61983/lcrh.v60i3.11 
• Vilímek, Z., Kořínková, J., a Kantor, J. (2021). The impact of vibroacoustic therapy on subjective perception of university students – Mixed design pilot study. Universal Journal of Educational Research, 9(7), 1409–1420. https://doi.org/10.13189/ujer.2021.090707
• Vilímek, Z., a Chráska, M. (2019). Vliv vibroakustické stimulace na subjektivní vnímání. In Tělo a mysl. Sborník odborných příspěvků (s. 340–349). Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
• Vilímek, Z., Kantor, J., a Chráska, M. (2019). Vliv vibroakustické stimulace na autonomní nervový systém. In Tělo a mysl. Sborník odborných příspěvků (s. 332–339). Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.

Jako iniciátor výzkumu, spoluautor výzkumného designu a odborný konzultant jsem se podílel na realizaci všech níže uvedených kvalifikačních bakalářských a diplomových prací se zaměřením na VAT (UPOL): 

• Jedličková, Z. (2021). Vliv vibroakustické terapie s konstantní amplitudou na autonomní nervový systém (Bakalářská práce). Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta tělesné kultury.
• Kroupová, J. (2021). Vibroakustická terapie jako prostředek ke snižování stresu u vysokoškolských studentů se specifickými potřebami (Bakalářská práce). Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta.
• Karasová, K. (2020). Vibroakustická terapie a bolest v kontextu speciálněpedagogické intervence (Bakalářská práce). Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta.
• Martináková, K. (2020). Vibroakustická terapia ako metóda špeciálne-pedagogickej intervencie (Bakalářská práce). Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta.
• Nekardová, A. (2020). Vibroakustická stimulace jako metoda speciálněpedagogické intervence (Bakalářská práce). Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta.
• Smolíková, M. (2020). Vibroakustická terapie jako prostředek ke snižování stresu u studentů (Bakalářská práce). Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta.
• Uhrinová, Z. (2022). Účinek vibroakustické terapie u žáků s vícečetným postižením (Diplomová práce). Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta.
• Vítková, V. (2020). Vliv nízkých frekvencí vibroakustické terapie na svalové napětí a stres člověka (Diplomová práce). Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta tělesné kultury.

Přiznávám potenciální intelektuální konflikt zájmů, který může být způsobený mým autorským podílem na návrhu a vývoji vibroakustické jednotky VIBROBED, která byla použita ve všech výše uvedených výzkumných studiích. Veškeré studie probíhaly na základě informovaného souhlasu, vstupních dotazníků, plánovaného výzkumného designu, spoluprací s odbornými týmy a výzkum byl schválen Etickou komisí PdF, UPOL.  

STRUČNÁ TEORIE VIBROAKUSTICKÉ TERAPIE

Níže výtah stručné teorie VAT z disertační práce (Vilímek, 2025), která se zaměřila na „VLIV VIBROAKUSTICKÉ TERAPIE VE VZDĚLÁVACÍM PROSTŘEDÍ SE ZAMĚŘENÍM NA STRES A SPECIÁLNÍ POTŘEBY OSOB S VÍCEČETNÝM POSTIŽENÍM“.

VAT vznikla na základě vědeckých poznatků z fyziologie, neurologie, psychologie, akustiky a řady dalších oborů. Její vývoj je úzce spjat s výzkumy vlivu zvuku a vibrací na lidský organismus a jejich využitím v terapeutické praxi.

Vzhledem k interdisciplinární povaze lze VAT klasifikovat z hlediska muzikoterapie i z hlediska vibračních terapií, které spadají do oblasti léčebné rehabilitace. VAT má kořeny v muzikoterapii. Mnohé významné osobnosti VAT byli také muzikoterapeuti a většinou používali poslech hudby jako součást VAT. Proto probíhaly diskuze, zda VAT představuje přístup muzikoterapie (Hooper, 2001). V této záležitosti dodnes nepanuje shoda – VAT je obvykle považována za rehabilitační metodu odlišnou od muzikoterapie, ale v některých zemích, např. ve Finsku, se VAT řadí mezi muzikoterapeutické přístupy. 

Z hlediska muzikoterapie je VAT klasifikována v přehledu receptivních muzikoterapeutických technik od Bruscii (1998). Ten zavedl mimo jiné pojem somatický poslech, kterým definuje poslech za použití zvuků (vibrací u nízkofrekvenčního zvuku) a hudby s cílem ovlivnění tělesného vnímaní uživatele. Mezi typy somatického poslechu se řadí:

• prostoupení – synchronie mezi vibracemi, zvuky nebo hudbou v tělesných reakcích klienta,
• rezonance (tónovaní) – rozvibrování částí těla klienta na základě využití vibrací, zvuků nebo hudby, 
• hudební biofeedback – sluchová zpětná vazba u autonomních tělesných funkcí,
• vibroakustická hudba – tělesné vnímání vibračních (nízkofrekvenčních) zvuků při poslechu zvuků nebo hudby (Bruscia, 1998).

Zároveň má VAT i úzké spojení i s léčebnou rehabilitací a fyzioterapií, kde se různé formy mechanických vibrací (např. jako součást přístupu Whole Body Vibration nebo lokálních vibračních terapií) dlouhodobě používají k léčbě bolesti, svalové relaxaci a podpoře krevního oběhu (Boyd-Brewer a McCaffrey, 2004; Brabant a kol., 2017).

Z tohoto hlediska se VAT řadí mezi vibrační terapie, které využívají mechanické nebo zvukové vibrace k ovlivnění nervového, svalového a cévního systému (Boyd-Brewer a McCaffrey, 2004; Rüütel, 2002). VAT lze klasifikovat jako součást širšího spektra vibračních terapií, které zahrnují:

• Whole Body Vibration (WBV) – metoda využívající mechanické oscilace celého těla k zlepšení svalového tonu, rovnováhy, funkčního výkonu a stimulaci oběhového systému. WBV je zaměřená také na podporu hrubé motoriky s využitím například u pacientů s mozkovou obrnou a po cévní mozkové příhodě. Jedná se o neuromuskulární cvičení, využívající oscilační pohyb kolem rovnovážného bodu ke zlepšení nervosvalové výkonnosti a rovnováhy (Saquetto a kol., 2015). 
• Lokální mechanické vibrace – aplikují se na specifické části těla a jsou běžně využívány k úlevě od bolesti, regeneraci svalů a stimulaci lymfatického systému (Boyd-Brewer, 2003).

• Vibroakustická terapie (Vibroacoustic Therapy, VAT) – v původním pojetí Olava Skilleho  (Skille, 1989). Mezi další termíny, které odpovídají současnému pojetí VAT, patří vibroakustická léčba (Vibroacoustic Treatment) (Skille, 1991), rytmicko-senzorická stimulace (Rhytmic Sensory Stimulation, RSS), (Bartel a Mosabbir, 2021) vibrotaktilní intervence (Vibrotactile Intervention) (Walters, 1996; Janzen, 2019); psychoauditivní metoda (PAM) (Ahonen-Eerikainen, 1996) fyzioakustická terapie (Physioacoustic Therapy, PAT) (Lehikoinen, 1998).

Vibroakustické vybavení 

Vibroakustické jednotky z 80. a 90. let byly z technologického hlediska poměrně jednoduché – např. basové reproduktory umístěné do polštářů, rezonančních křesel nebo pod různými lůžky, později integrované do rezonančních částí zařízení. Technologie umožňující přenos nízkofrekvenčního zvuku se rozvíjely rychleji než vědecký výzkum, přesto již první klinické studie ukazovaly slibné výsledky (Punkanen a Ala-Ruona, 2012). Sinusoidální zvuk neobsahuje vyšší harmonické tóny a jeho kontrolované aplikace umožnil teprve vývoj moderní techniky – např. nízkofrekvenční generátory a zesilovače. Typy VAT zařízení zahrnují vibroakustické stoly, lůžka a speciální terapeutické sedačky, které jsou navrženy tak, aby optimálně přenášely vibrace do těla pacienta (Wigram a Dileo, 1997). Vibroakustická terapie využívala různé druhy vybavení, které umožňují přenos nízkofrekvenčních zvukových vibrací do těla klienta. Mezi nejčastěji používaná zařízení patří (Punkanen a Ala-Ruona, 2012):

• Multivib (Norsko) – vibroakustické matrace a polštáře navržené pro terapii celého těla. 
• Nextwave (Finsko) – fyzioakustická křesla, která umožňují cílenou stimulaci různých částí těla pomocí nízkofrekvenčního zvuku.  
• Somatron (USA) – víceúčelová vibroakustická zařízení, která se využívají nejen v terapii, ale také v relaxačních programech a wellness centrech.

Aplikační podmínky vibroakustické terapie

Punkanen a Ala-Ruona (2012) definují následující základní prvky VAT, jejichž interakcí dochází k realizaci VAT jako procesu léčby (Obrázek 1):

• Nízkofrekvenční zvukové vibrace a jejich charakteristika (např. délka pulzace, hlasitost apod.), které určují terapeutickou účinnost. 
• Hudba – relaxační nebo aktivační funkce. V případě rušivého efektu u klienta je možné využít pouze nízkofrekvenční zvuk bez hudby.  
• Terapeut – vytváří podmínky pro realizaci VAT, např. bezpečí, důvěrný vztah, poskytuje informace, ovládá VAT zařízení, získává zpětnou vazbu od klientů, reflektuje potřeby a terapeutické cíle apod. (Punkanen, a Ala-Ruona, 2012).

Komplexnost úkolů, které terapeut v průběhu terapie zastává, vedou někdy k rozlišování VAT, tedy aplikace vlastního nízkofrekvenčního zvuku (případně v doprovodu hudby), a komplexnějšího pojetí léčby (vibroacoustic treatment), která dle schématu Punkanena a Ala-Ruony (2012) zahrnuje řadu dalších terapeutických procesů, např. verbální reflektování či verbální psychoterapii spojenou s VAT.

Teoretický rámec zahrnující širší pojetí prvků VAT a dalších faktorů (Obrázek 2):

• uživatel VAT,
• parametry nízkofrekvenčního zvuku, 
• hudba / ambientní zvuk,
• parametry VAT zařízení,
• terapeutický kontext,
• prostředí pro VAT.

Uživatel VAT (resp. klient, pacient apod.) – věk, pohlaví, zdravotní stav, fyziologické charakteristiky (např. BMI nebo reaktibilita ANS), psychosociální faktory (vzorce myšlení a chování, traumatické zkušenosti apod.), individuální preference a potřeby atd.

Parametry nízkofrekvenčního zvuku – mezi klíčové parametry nízkofrekvenčního zvuku patří:

• Intenzita vibrací (dB SPL) – ovlivňuje přenos vibrací prostřednictvím materiálu VAT zařízení a tím i jejich účinek na tělesné tkáně uživatele. Vibroakustická terapie běžně využívá hladiny akustického tlaku do 80 dB SPL (decibel Sound Pressure Level, jednotka měření hladiny akustického tlaku, vyjadřuje intenzitu zvuku v prostředí), což je úroveň považovaná za bezpečnou a dostatečně účinnou pro VAT, zároveň odpovídající intrauterinním podmínkám lidského plodu (Punkanen a Ala-Ruona, 2012). Přesná úroveň však může záviset na konkrétním terapeutickém nastavení a typu použitého vibroakustického zařízení.
• Frekvenční rozsah – nejčastěji používané frekvence se pohybují v rozmezí 30–120 Hz, přičemž optimální terapeutické frekvence závisí na indikaci (např. 40 Hz je nejčastěji využívána pro stimulaci parasympatického nervového systému) (Lehikoinen, 1998; Punkanen a Ala-Ruona, 2012).
• Modulační charakteristiky nízkofrekvenčního zvuku (např. amplitudové nebo frekvenčně-pásmové modulace).

Hudba / ambientní zvuk (je-li součástí VAT) – při VAT je možné aplikovat hudbu rozmanitých žánrů a stylů, ale také ambientní zvuky či bílý šum dle preference uživatelů. Někteří autoři popisují také používání samostatných nízkofrekvenčních vibrací (Boyd-Brewer, 2004; Campbell a kol., 2019). Pro vývoj VAT byly také důležité tři univerzální principy zvuku a hudby (Wigram, 1997), které se později staly východisky pro mnohé výzkumné hypotézy:

• vysoké frekvence mohou zvyšovat tenzi, nízké frekvence ji mohou snižovat, 
• hudba bez výrazného rytmu může mít zklidňující efekt, rytmická hudba může stimulovat (nabuzovat), 
• hlasitá hudba může podnítit agresivní projevy chování, klidná hudba může působit sedativně (Wigram a Dileo, 1997).

Pro praktickou část této disertační práce jsou podstatné popisy hudebních prožitků na tělesné a psychické úrovni od více než devíti set účastníků výzkumu od Gabrielssona a Lindströma, kteří je shromáždili v 80. a 90. letech minulého století:

• Tělesné reakce – mrazení v zádech, husí kůže, zrychlený tep apod. 
• Změny ve vnímání – zvýšená pozornost, v některých případech přidružené synestetické vjemy. 
• Reakce v oblasti poznání – vybavování vzpomínek a představ, asociativní procesy, změny v prožívání času, prostoru a vlastního těla.
• Emocionální reakce – ve spojení s daným hudebním prožitkem.  
• Existenciální aspekty prožitku hudby – úvahy týkající se změn životního stylu a vztahů k druhým, náboženské a transpersonální prožitky. 
• Léčivý nebo hojivý prožitek – změna pohledu na sebe, na okolní svět nebo k upevnění sociálních pout (Gabrielsson, Lindström, 2001).

Terapeutický kontext:

• Délka terapie – obvyklá délka jedné VAT intervence se pohybuje mezi 30 a 60 minutami, přičemž optimální terapeutické účinky se dostavují při sérii 10–15 sezení (Skille, 1989).
• Doba expozice – krátkodobé aplikace mohou vyvolat akutní uvolnění, zatímco dlouhodobé používání má kumulativní účinky na regeneraci (Punkanen a Ala-Ruona, 2012). Při delší expoziční době může u některých osob dojít k tzv. přesycení nízkofrekvenčním zvukem a mohou se objevit negativní účinky jako únava, bolesti hlavy a nevolnost (Skille, 1992). 
• Četnost aplikací VAT – podle individuálních potřeb pacienta může být terapie aplikována 1–2krát týdně, ale v některých případech (např. při akutní bolesti) může být používána i denně (Punkanen a Ala-Ruona, 2012).
• Kombinace s dalšími terapiemi – VAT je často kombinována s muzikoterapií, fyzioterapií nebo relaxačními technikami, což může zvyšovat účinnost terapie (Wigram a Dileo, 1997).

Bezpečnost a kontraindikace

Důležitou součástí výzkumu i rozšiřujících se terapeutických zkušeností bylo poznávání možných kontraindikací VAT. Přestože VAT je považována za bezpečnou a neinvazivní metodu, v literatuře byly popsány různé kontraindikace, například:

• Kardiovaskulární onemocnění – pacienti s nestabilní hypertenzí nebo srdečními arytmiemi by měli terapii podstupovat pouze pod lékařským dohledem (Boyd-Brewer a McCaffrey, 2004).
• Epilepsie – některé frekvence mohou vyvolat záchvaty u pacientů s fotosenzitivní epilepsií (Punkanen a Ala-Ruona, 2012).
• Těhotenství – bezpečnost VAT v těhotenství není dostatečně prozkoumána, proto je doporučována opatrnost (Lehikoinen, 1998).

Podle jiných autorů (Grocke a Wigram, 2006) je VAT kontraindikována u následujících případů:

• akutní poranění nebo pooperační stavy,
• osoby s kardiostimulátorem,
• akutní zánětlivá onemocnění,
• psychotické poruchy,
• hypotenze (nízký krevní tlak),
• strach z vibrací nebo přecitlivělost na zvukové stimuly (Grocke a Wigram, 2006).

Je nutné zmínit, že patrně v žádném ze zmíněných případů se nejedná o absolutní kontraindikace, které by byly pro uživatele nutně nebezpečné. Jsou to spíše doporučení, která vychází z nedostatečně probádaných účinků VAT u některých rizikových podmínek. 

VIBROBED – NÁŠ TECHNOLOGICKÝ A VÝZKUMNÝ VÝVOJ

Vývoj vlastní vibroakustické kompozice a jednotky 

Výzkumné studie, které jsou obsahem disertační práce (Vilímek, 2025), byly realizovány na prototypu technologické inovace pro VAT – vibroakustického relaxačního lůžka Vibrobed a většina z nich aplikovala speciálně vytvořené VAT kompozice pro tento výzkum zaměřené na zvládání stresu s názvem Elementy. Jak tyto kompozice a lůžko Vibrobed vznikaly?    

Vibroakustická kompozice Elementy 

Na základě vlastních muzikoterapeutických zkušeností, konzultací s odborníky, principů terapeutického využití hudebních nástrojů a hudebních prvků, pilotních testů s nízkofrekvenčním zvukem a hudebními nahrávkami z různých částí světa (včetně zvuků přírody) vznikla potřeba vytvoření vlastní výzkumné VAT kompozice zacílené na zvládání stresu. Po zvážení několika konceptů a přístupů jsme zvolili cestu tvorby VAT kompozice v profesionálním nahrávacím studiu, kde bylo umístěno vibroakustické lůžko. Tímto jsme měli přímou zpětnou vazbu pro stanovení optimálních rezonanční prostupů pro somatický poslech a kompatibilitu nízkofrekvenčních zvuků a hudby.

V nahrávacím studiu byly spojeny nízkofrekvenční zvukové (NFZ) podklady s autorskou hudbou na základě principů receptivní muzikoterapie pro relaxační hudbu (klidový tep srdce 60-70 BPM, ambientní charakter hudby, pomalý rytmus, jednoduché harmonie (Wigram, 1996). Nízkofrekvenční zvuk v této kompozici byl vytvořen studiovým audio generátorem a také pomocí elektronických kláves a basové kytary s efekty (kompresor, ekvalizér, oktaver pro snížení basové frekvence). Zvuk byl sekvenčně dávkovaný, což znamená, že po každém NFZ stimulu následovala pauza. V kompozici jsme využili modulaci amplitudovou (jedna pulsující frekvence – postupně zesilující a zeslabující signál tvořící pulsní masáž) a frekvenční / kruhovou modulaci (NFZ ve frekvenčním rozsahu 25 – 100 Hz přecházející z nízkých frekvencí do vyšších a naopak v různých tempech). 

Pro účely tohoto výzkumu a přístupu byl zaveden pojem biorytmické sekvenční dávkování, které odráží střídavou stimulaci nízkofrekvenčním zvukem a klidovou fázi (pauza) v určitém rytmu tak, aby tato pulsace tvořila pro lidský organismus přirozenější strukturaci a podmínky pro somatický vjem. Toho je dosaženo kopírováním tepu lidského srdce ve třech fázích (systola, diastola, klid) a dechového rytmu. Studie Mannes (2011) popsala, že hudba může měnit srdeční tep a krevní tlak tak, že dochází k synchronizaci s rytmem hudby a to bez ohledu na žánr (in Ala-Ruona, Punkanen, Campbell, 2015). Konstantní nosný signál (carrier signal), např. 40 Hz = 40 kmitů za sekundu je pro tělo velmi intenzivní a neobvyklý impuls nejen z hlediska somatického poslechu, ale také sluchového vjemu (Obrázek 10). Na základě empirických zkušeností popsali Skille (1989) a Wigram (1996), že delší stimulace prostřednictvím konstantní nízkofrekvenční oscilace může vyvolat fyziologické podráždění.

Pakliže NZF modulujeme tak, že se signál postupně zesiluje a zeslabuje (pulsuje – princip amplitudové modulace, dále také AM), můžeme tak redukovat vliv konstantní stimulace a rozšířit VAT stimulaci o variabilní prvek pulsace - rytmicity a zacílit účinek dané frekvence např. na aktivaci (rychlejší pulsace) nebo relaxaci (pomalejší pulsace). Jak uvádí Punkanen a Ala-Ruona (2012), základním prvkem VAT jsou nízkofrekvenční sinusové zvukové vibrace, které lze využít buď k relaxaci, nebo k aktivizaci. Hlavními parametry, kterými se řídí zásah, jsou délka zvukové pulzace a hlasitost. Pomalá pulzace se používá pro relaxaci a rychlejší pulzace pro aktivaci. (Punkanen a Ala-Ruona, 2012). Intenzitu (dB SPL) přenosu NFZ považujeme za stejně důležitý parametr inputu VAT, jako způsob modulace nízkofrekvenčního zvuku. Parametr intenzity bývá ve studiích uváděn minimálně, stejně jako modulační charakteristiky.  

Další modulací, kterou jsme využili pro výzkum je frekvenční a kruhová modulace (dále také FM a RM), která je založena na přechodu z vyšší frekvence na nižší (sweep-down) anebo z nižší frekvence na vyšší (sweep-up), opět v určité pulsaci (v čase změny frekvenčního pásma). Například přechod z 80 Hz na 30 Hz za 10 vteřin způsobuje nízkofrekvenční zvukový přechod (sweep), kterou tělo vnímá jako pomalou masážní vlnu. Tyto frekvenční a kruhové modulace můžeme zacílit (stejně jako amplitudovou modulaci) symetricky – změna (modulace signálu) se děje stejným způsobem po celé délce tělesného schématu nebo panoramaticky nebo střídavě – postupně od hlavy až k patě a zpět. V odborné literatuře se podobné postupy často označují jako Frequency sweeping, Frequency scanning, Dynamic frequency modulation, Frequency band scanning, Glissando effect. Ve VAT se nejčastěji používá termín scanning nebo frequency sweep. Skille a Wigram byli prvními, kteří zkoumali tyto modulačními přístupy (Skille, 1989; Wigram, 1996). V terminologii VAT se skenování nebo scanning běžně používá k popisu sweep efektů, nicméně chybí důkazy o jejich vlivu na lidský organismus. Pojem skenování může být terminologicky zavádějící, proto zde používáme zavedený termín frekvenční a kruhové modulace (v kompozici Elementy užit popis sweep up/down). V principu jde o změnu frekvence v čase, typicky v rytmickém nebo cyklickém průběhu.

Minimum studií uvádí podrobné parametry nízkofrekvenčního zvuku, včetně použitých materiálů a technologií (Kantor a kol., 2022). Nicméně tyto údaje jsou důležité pro reprodukovatelnost studií, proto zde detailně popisujeme parametry Elementy.

Na základě pilotního výzkumu byla upravena původně navržená VAT audio kompozice z roku 2019, která se skládala ze čtyř hlavních částí o celkové délce 20 minut (4 x 5 minut).

Původní VAT kompozice Elementy (2019)

Vibroakustické relaxační lůžko Vibrobed

Souběžně s vývojem VAT kompozice se vyvíjelo i technické řešení pro výzkum – vibroakustické relaxační lůžko Vibrobed, jehož první prototyp byl vyroben v roce 2016 autory Zdeňkem Vilímkem a Petrem Švarcem. V roce 2018 byla vytvořena verze Vibrobed 01 určena pro výzkumné účely a později několikrát modifikována dle uživatelských preferencí.

Ve verzi z roku 2018, která byla poskytnuta pro všechny níže uvedené výzkumné studie, byl použit externí zesilovač vlastní konstrukce o výkonu 4x100W / 2 Omh s vestavěným modulem audio přehrávače a generátoru NFZ s amplitudově modulovaným signálem sinus. Výstup zaveden do vibračních budičů a do sluchátek (bez generátoru modulovaného signálu), potenciometry a enkodér k nastavení úrovní a ovládání generátoru a přehrávače. Zesilovač s přehrávačem a generátorem NFZ umožňoval následující variabilitu využití pro výzkumné účely: 

• Generátor NFZ – nízkofrekvenční zvuk o rozsahu 20-120Hz s možností amplitudové modulace. 
• Zesilovač a přehrávač – VAT kompozice nebo zvuky přírody, možnost paralelního a synchronního přehrávání s generátorem NFZ. 
• Uživatelské nastavení – korekce hlasitosti přenosu do rezonanční membrány (4 tělesné zóny - lýtka, stehna, bedra, lopatky) a do sluchátek, výška jedné frekvence nebo frekvenční rozpětí, rychlost a směr pulsace, délka intervence atd.

Další generaci Vibrobed 02 tvoří celodřevěná konstrukce s moderním sinusoidním designem, nízkofrekvenční elektrodynamické měniče (excitery), interní řídící modul (integrovaný zesilovač o výkonu 250 W), tablet s vlastní aplikací Let´s Vibe a sluchátka s aktivním potlačením okolního hluku.

Prostřednictvím individuálního nastavení druhu a intenzity vibrací jsou zvukové a hudební podněty přenášeny do dřevěné rezonanční membrány a čtyř tělesných zón (lýtka, stehna, bedra, lopatky) stimulované osoby, včetně poslechu do uší skrze sluchátka.

Vibrobed má platný Certifikát shody (Conformity Certificate) č./No. 25TSU0039 a tím splňuje základní požadavky na bezpečnost podle následujících směrnic EU nového přístupu v jejich platném znění: 

• 2014/35/EU Směrnice o nízkém napětí (Low Voltage Directive)
• 2014/30/EU Směrnice o EMC (EMC Directice)
• Harmonizované a ostatní normy pro posouzení shody (viz certifikát).

Vibrobed využívá moderní exciter technologii k přeměně elektrického signálu na mechanické vibrace, které mohou být přenášeny do různých povrchů a materiálů. Na rozdíl od tradičních reproduktorů, které vyžadují ozvučnici pro šíření zvuku, exciter (resp. budič zvukových vln) generuje vibrace přímo v daném materiálu, což umožňuje efektivní přenos zvuku a mechanické energie. Pracuje na principu elektromagnetické indukce, podobně jako běžný reproduktor, ale místo klasické membrány využívá kontaktní bod, který přenáší vibrace do povrchu, na kterém je exciter připevněn.

Strukturu exciteru tvoří:

• Cívka: Elektrický signál je veden do cívky, která je umístěna v magnetickém poli.
• Permanentní magnet: Vytváří stabilní magnetické pole, které interaguje s cívkou.
• Přítlačný prvek (coupling pad): Přenáší generované vibrace na podkladový materiál.
• Základní deska (mounting plate): Umožňuje upevnění exciteru na různé povrchy.

Tento mechanismus umožňuje rovnoměrné rozložení vibrací v povrchu a vytváří silný mechanický efekt i při nízkých frekvencích. Klasické reproduktory mají membránu, která může způsobovat akustické zkreslení při nízkých frekvencích. Excitery přenášejí vibrace přímo do pevného materiálu, což zajišťuje čistší přenos nízkofrekvenčních zvuků a hloubkový efekt na lidské tělo – stimulace měkkých tkání, svalů a nervových receptorů. Lepší vodivost vibrací přes pevné struktury těla umožňuje přesnější cílení frekvencí na specifické oblasti. Každý materiál má vlastní rezonanční frekvenci. Například dřevo rezonuje okolo 50–80 Hz, což je vhodné pro hluboké vibrace, a proto jsme navrhli Vibrobed jako velký monolitický dřevěný reprobox o velikosti dospělého lidského těla, abychom dosáhli co nejefektivnějšího přenosu vibrací bez zkreslení. Speciální rezonanční membrána byla 5 let testovaná a optimalizovaná (materiálový kompozit, žebrování, upevnění a rozložení exciterů) pro transfer nízkofrekvenčního zvuku do těla. Snížili jsme somatickou vnímatelnost nízkých vibrací z pásma okolo 30 Hz na 23 Hz. 

Vibrobed představuje moderní a inovativní přístup k přenosu zvuku a vibrací, který je klíčový zejména pro VAT. Mezi hlavní výhody patří:

• Efektivní přenos nízkofrekvenčních vibrací do lidského těla řízený aplikací v tabletu a integrovaným zesilovačem přímo v lůžku.
• Přímý kontakt s rezonancí – přesný a nezkreslený přenos zvuku do dřevěné konstrukce a rezonanční membrány. 
• Lepší vodivost vibrací přes pevnou strukturu. Dřevo rezonuje okolo 50–80 Hz, což je vhodné pro hluboké vibrace. 
• Optimalizace pro výzkumné, relaxační i terapeutické použití – např. možnost flexibilního výzkumného audio designu, svalová relaxace, stimulace krevního oběhu a podpora autonomního nervového systému.

Na základě výsledků výše uvedených výzkumných studií lze formulovat tato praktická doporučení pro využití VAT v oblasti prevence stresu a podpory duševního zdraví (Vilímek, 2025): 

• VAT jako prostředek parasympatické aktivace. Významný nárůst VSF ukazuje, že i jednorázová expozice může u zdravých dospělých vést k parasympatické aktivaci. VAT tak může být vhodným nástrojem pro rychlou regeneraci během dne, ať už ve školním či zdravotnickém prostředí.
• VAT jako prostředek podporující tělesné uvolnění. Reflexe účastníků potvrzují, že vibrace v kombinaci s hudbou napomáhají hlubšímu somatickému kontaktu, imaginaci a zklidnění mysli. V kontextu poradenství, psychoterapie a dalších psychologicky orientovaných intervencí může být VAT podporovat tělesně zakotvené prožívání (Gendlin, 1969) a emoční regulaci.
• Nutnost respektovat individuální citlivost a preference. Analýza subjektivních výpovědí ukázala značnou rozmanitost v reakcích a prožívání účastníků. V praxi je nutné aplikaci VAT přizpůsobit preferencím dané osoby, např. z hlediska délky, frekvence a hlasitosti.

Výsledky ukazují, že VAT vede k významné aktivaci parasympatiku (nárůst VSF). Tato intervence je vnímána kvalitativně odlišně ve srovnání s hudbou bez vibrací. Naopak nebyl prokázán signifikantní rozdíl v hladině slinného kortizolu, galvanické kožní odezvě ani subjektivně vnímaném stresu. Výsledky podporují její využití v oblasti duševní hygieny, prevence stresu i terapeutické praxe.

VAT není pouze terapeutickým nástrojem – je to způsob, jak dát tělu prostor k tomu, aby se zklidnilo, zorientovalo, uvolnilo, zregenerovalo a mohlo znovu důvěřovat nejen okolí, ale i sobě. Vibroakustická terapie představuje nadějný most mezi vědou a lidskostí v bezpečném rytmu zvukových vibrací…

SEZNAM BIBLIOGRAFICKÝCH CITACÍ – Disertační práce (Vilímek, 2025)

Ahonen, H., Deek, P., & Kroeker, J. (2012). Low frequency sound treatment promoting physical and emotional relaxation: A qualitative study. International Journal of Psychosocial Rehabilitation, 17(1), 45–58.​

Ahonen-Eerikäinen, H. (1996). PAM – Psykoauditiivinen musiikkiterapiamenetelma. Musiikkiterapia, 1, 33-45.

Ala-Ruona, E. (2003). Fysioakustinen hoito osana erikoissairaanhoitoa ja kuntoutustutkimusta [The physioacoustic treatment as a part of specialized health care and rehabilitation assessment]. Muistoissa Petri Lehikoinen, 173-193.

Ala-Ruona, E., Punkanen, M., & Campbell, E. (2015). Vibroacoustic therapy: Conception, development, and future directions. Musiikkiterapia, 30(1-2), 48-71.

Ali, N., & Nater, U. M. (2020). Salivary alpha amylase as a biomarker of stress in behavioural medicine. International Journal of Behavioral Medicine, 27(3), 337–342. https://doi.org/10.1007/s12529-019-09843-x

Almeida, Q., King, L., & Ahonen-Eerikainen, H. (2007). Short-term Influences of the Physioacoustic Method on Symptoms in Parkinson's Disease. Neurorehabilitation and Neural Repair.

Almeida-Santos, M. A., Barreto-Filho, J. A., Oliveira, J. L. M., Reis, F. P., da Cunha Oliveira, C. C., & Sousa, A. C. S. (2016). Aging, heart rate variability and patterns of autonomic regulation of the heart. Archives of gerontology and geriatrics, 63, 1-8.

Annunziata, M. L., Scala, M., Giuliano, N., Tagliaferri, S., Imperato, O. C. M., Esposito, F. G., Campanile, M., & Di Lieto, A. (2012). Fetal Vibroacoustic Stimulation in Computerized Cardiotocographic Analysis: The Role of Short-Term Variability and Approximate Entropy. Journal of Pregnancy, 2012, 814987. https://doi.org/10.1155/2012/814987

Bailey, B., Gravel, J., & Daoust, R. (2012). Reliability of the visual analog scale in children with acute pain in the emergency department. PAIN®, 153(4), 839-842.

Bartel, L. R., Chen, R., Alain, C., & Ross, B. (2017). Vibroacoustic stimulation and brain oscillation: From basic research to clinical application. Music and Medicine, 9(3), 153-166.

Bartel, L., & Mosabbir, A. (2021). Possible mechanisms for the effects of sound vibration on human health. In Healthcare (Vol. 9, No. 5, p. 597). MDPI.

Benson, H. (1975). The Relaxation Response. William Morrow and Company.

Bergström-Isacsson, M., Lagerkvist, B., Holck, U., & Gold, C. (2014). Neurophysiological responses to music and vibroacoustic stimuli in Rett syndrome. Research in developmental disabilities, 35(6), 1281-1291.

Bilan, A., Witczak, A., Palusiński, R., Myśliński, W., & Hanzlik, J. (2005). Circadian rhythm of spectral indices of heart rate variability in healthy subjects. Journal of electrocardiology, 38(3), 239-243.

Blomqvist, M., Holmberg, K., Lindblad, F., Fernell, E., Ek, U., & Dahllöf, G. (2007). Salivary cortisol levels and dental anxiety in children with attention deficit hyperactivity disorder. European Journal of Oral Sciences, 115(1), 1-6.

Boucsein, W. (2012). Electrodermal activity. Springer Science & Business Media.

Boyd-Brewer, C., & McCaffrey, R. (2004). Vibroacoustic sound therapy improves pain management and more. Holistic Nursing Practice, 18(3), 111–118. https://doi.org/10.1097/00004650-200405000-00009

Brabant, O., van de Ree, M., & Erkkilä, J. (2017). The effect of resonance frequency breathing when used as a preparatory exercise in music psychotherapy: A single-case experimental study of a client with anxiety disorder. The Arts in Psychotherapy, 56, 7–18. https://doi.org/10.1016/j.aip.2017.08.004

Brabcová, D. B., & Kohout, J. (2018). PSYCHOMETRICKÉ OVĚŘENÍ ČESKÉ VERZE ŠKÁLY VNÍMANÉHO STRESU. E-psychologie, 12(1).

Braunlin, E. A., Harmatz, P. R., Scarpa, M., Furlanetto, B., Kampmann, C., Loehr, J. P., Ponder, K. P., Roberts, W. C., Rosenfeld, H. M., & Giugliani, R. (2011). Cardiac disease in patients with mucopolysaccharidosis: presentation, diagnosis and management. Journal of inherited metabolic disease, 34(6), 1183–1197.

Bressler, S. L. (1990). The gamma wave: A cortical information carrier? Trends in Neurosciences, 13(5)[143], 161–162. https://doi.org/10.1016/0166-2236(90)90039-D

Brown, C. J., Chen, A. C., & Dworkin, S. F. (1989). Music in the control of human pain. Music therapy, 8(1), 47-60.

Buchheit M. (2014). Monitoring training status with HR measures: do all roads lead to Rome?. Frontiers in physiology, 5, 73.

Campbell, E. A. (2019). Vibroacoustic treatment and self-care for managing the chronic pain experience: an operational model. JYU dissertations.

Campbell, E. A., Hynynen, J., & Ala-Ruona, E. (2017). Vibroacoustic treatment for chronic pain and mood disorders in a specialized healthcare setting. Music and Medicine, 9(3), 187-197​.

Campbell, E. A., Hynynen, J., Burger, B., & Ala-Ruona, E. (2019). Exploring the use of Vibroacoustic treatment for managing chronic pain and comorbid mood disorders: A mixed methods study. Nordic Journal of Music Therapy, 28(4), 291-314.

Campbell, E., Hynynen, J., Burger, B., Vainionpää, A., and Ala-Ruona, E. (2019). Vibroacoustic treatment to improve functioning and ability to work: A multidisciplinary approach to chronic pain rehabilitation. Disabil. Rehabil. 43, 2055–2070. doi: 10.1080/09638288.2019.1687763 

Campbell, E., Burger, B., & Ala-Ruona, E. (2019). A single-case, mixed methods study exploring the role of music listening in vibroacoustic treatment. In Voices: A World Forum for Music Therapy (Vol. 19, No. 2, pp. 27-27).

Cannon, W. B. (1932). The Wisdom of the Body. New York: W.W. Norton.

Carrington, M. J., Barbieri, R., Colrain, I. M., Crowley, K. E., Kim, Y., & Trinder, J. (2005). 

Changes in cardiovascular function during the sleep onset period in young adults. Journal of Applied Physiology, 98(2), 468-476.

Cohen, J. (1988). Statistical power analysis for the behavioral sciences (2nd ed.). Lawrence Erlbaum Associates.

Cohen, S., Janicki-Deverts, D., & Miller, G. E. (2007). Psychological stress and disease. JAMA, 298(14), 1685–1687. https://doi.org/10.1001/jama.298.14.1685

Cohen, S., Kamarck, T., & Mermelstein, R. (1983). A global measure of perceived stress. Journal of Health and Social Behavior, 24(4), 385–396. https://doi.org/10.2307/2136404

Corbett, B. A., Mendoza, S., Abdullah, M., Wegelin, J. A., & Levine, S. (2006). Cortisol circadian rhythms and response to stress in children with autism. Psychoneuroendocrinology, 31(1), 59–68. https://doi.org/10.1016/j.psyneuen.2005.05.011

Couper, M. P., Tourangeau, R., Conrad, F. G., & Singer, E. (2006). Evaluating the effectiveness of visual analog scales: A web experiment. Social Science Computer Review, 24(2), 227-245.

Craig, A. D. (2002). How do you feel? Interoception: The sense of the physiological condition of the body. Nature Reviews Neuroscience, 3(8), 655–666. https://doi.org/10.1038/nrn894

Critchley, H. D. (2002). Electrodermal responses: What happens in the brain. The Neuroscientist, 8(2), 132–142. https://doi.org/10.1177/107385840200800209 

Čadilová, V., & Žampachová, Z. (2012). Metodika práce se žákem s poruchami autistického spektra. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.

Delmastro, F., Di Martino, F., and Dolciotti, C. (2018). “Physiological impact of vibro-acoustic therapy on stress and emotions through wearable sensors,” in Proceedings of the 2018 IEEE international conference on pervasive computing and communications workshops (IEEE) (Athens: IEEE), 621–626. 

DeLongis, A., Coyne, J. C., Dakof, G., Folkman, S., & Lazarus, R. S. (1982). Relationship of daily hassles, uplifts, and major life events to health status. Health Psychology, 1(2), 119–136. https://doi.org/10.1037/0278-6133.1.2.119

Dickerson, S. S., & Kemeny, M. E. (2004). Acute stressors and cortisol responses: A theoretical integration and synthesis of laboratory research. Psychological Bulletin, 130(3), 355–391. https://doi.org/10.1037/0033-2909.130.3.355

Duck, F. A. (1990). Physical properties of tissues: A comprehensive reference book. Academic Press. 

Dudonienė, V., Budrienė, L., Aukštikalnis, T., Lendraitienė, E., Čerkauskas, J., & Raistenskis, J. (2016). Effect of vibroacoustic therapy on pain management in adolescents with low back pain.

Faul, F., Erdfelder, E., Lang, A. G., & Buchner, A. (2007). G*Power 3: a flexible statistical power analysis program for the social, behavioral, and biomedical sciences. Behavior Research Methods, 39, 175-191.

Fooks, C., & Niebuhr, O. (2024). Effects of Vibroacoustic Stimulation on Psychological, Physiological, and Cognitive Stress. Sensors, 24(18), 5924.

Friedlová, K. (2007). Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči. Grada Publishing as.

Fritz, C. O., Morris, P. E., & Richler, J. J. (2012). Effect size estimates: current use, calculations, and interpretation. Journal of experimental psychology: General, 141(1), 2.

Galambos, R., Makeig, S., & Talmachoff, P. J. (1981). A 40-Hz auditory potential recorded from the human scalp. Proceedings of the national academy of sciences, 78(4), 2643-2647.

Gąsior, J. S., Zamunér, A. R., Silva, L. E. V., Williams, C. A., Baranowski, R., Sacha, J., Machura, P., Kochman, W., & Werner, B. (2020). Heart Rate Variability in Children and Adolescents with Cerebral Palsy-A Systematic Literature Review. Journal of clinical medicine, 9(4), 1141.

Gendlin, E. T. (1969). Focusing. Psychotherapy: Theory, Research & Practice, 6(1), 4.

Ghasemi, A., & Zahediasl, S. (2012). Normality tests for statistical analysis: a guide for non-statisticians. International journal of endocrinology and metabolism, 10(2), 486–489.

Goetz, M., & Uhlíková, P. (2009). ADHD-porucha pozornosti s hyperaktivitou: příručka pro starostlivé rodiče a zodpovědné učitele. Galén.

Grassmann, M., Vlemincx, E., von Leupoldt, A., Mittelstädt, J. M., & Van den Bergh, O. (2016). Respiratory changes in response to cognitive load: a systematic review. Neural Plasticity, 2016, Article 8146809. https://doi.org/10.1155/2016/8146809

Grocke, D., & Wigram, T. (2006). Receptive methods in music therapy: Techniques and clinical applications for music therapy clinicians, educators and students. Jessica Kingsley Publishers​.

Haltia, M. (2003). The neuronal ceroid-lipofuscinoses. Journal of Neuropathology & Experimental Neurology, 62(1), 1–13. https://doi.org/10.1093/jnen/62.1.1​ScienceDirect+2

Hartley, S. L., & MacLean, W. E. (2005). Perceptions of stress and coping strategies among adults with mild mental retardation: Insight into psychological distress. American Journal on Mental Retardation, 110(4), 285–297. https://doi.org/10.1352/0895-8017(2005)110[285:POSACS]2.0.CO;2

Hayes, M. H. S., & Patterson, D. G. (1921). Experimental development of the graphic rating method. Psychological Bulletin, 18(1), 98–99

Hellhammer, D. H., Wüst, S., & Kudielka, B. M. (2009). Salivary cortisol as a biomarker in stress research. Psychoneuroendocrinology, 34(2), 163–171. https://doi.org/10.1016/j.psyneuen.2008.10.026

Holmes, T. H., & Rahe, R. H. (1967). The Social Readjustment Rating Scale. Journal of Psychosomatic Research, 11(2), 213–218. https://doi.org/10.1016/0022-3999(67)90010-4

Hooper, J. (2001). Is vibroacoustic therapy music therapy? Music Therapy Perspectives, 19(1), 68–74.

Hooper, J., Wigram, T., Carson, D., & Lindsay, B. (2008). A review of the music and intellectual disability literature (1943–2006) part two—experimental writing. Music Therapy Perspectives, 26(2), 80-96.

Howard, D., & Angus, J. (2009). Acoustics and psychoacoustics. Routledge.

Hrdlička, M., & Komárek, V. (2004). Dětský autismus: přehled současných poznatků. Praha: Portál.​

Chesky, K. S., & Michel, D. E. (1996). The music vibration table: a possible innovative form of pain relief, especially for the performing artist. Medical Problems of Performing Artists, 11(1), 30-34.

Chesky, K., Rubin, B., & Frische, E. (1992). The Pain Relieving Effect of Music Vibration on Rheumatoid Arthitis Patients as Related to Just Music and Placebo. ISME conference, book of abstracts.

Chrousos, G. P. (2009). Stress and disorders of the stress system. Nature Reviews Endocrinology, 5(7), 374–381. https://doi.org/10.1038/nrendo.2009.106

Iob, E., & Steptoe, A. (2019). Cardiovascular disease and hair cortisol: a novel biomarker of chronic stress. Current Cardiology Reports, 21(10), 116. https://doi.org/10.1007/s11886-019-1208-7

Kanner, A. D., Coyne, J. C., Schaefer, C., & Lazarus, R. S. (1981). Comparison of two modes of stress measurement: Daily hassles and uplifts versus major life events. Journal of Behavioral Medicine, 4(1), 1–39. https://doi.org/10.1007/BF00844845

Kantor, J., Hlaváčková, L., Du, J., Dvořáková, P., Svobodova, Z., Karasová, K., & Kantorova, L. (2022). The effects of Ayres sensory integration and related sensory based interventions in children with cerebral palsy: a scoping review. Children, 9(4), 483.

Kantor, J., Campbell, E. A., Kantorová, L., Marečková, J., Regec, V., Karasová, K., ... & Klugar, M. (2022). Exploring vibroacoustic therapy in adults experiencing pain: a scoping review. BMJ open, 12(4), e046591.

Kantor, J. (2014). Kreativní přístupy v rehabilitaci osob s těžkým kombinovaným postižením: výzkumy, teorie a jejich využití v edukaci a terapiích. Univerzita Palackého v Olomouci.

Katmah, R., Al-Shargie, F., Tariq, U., Babiloni, F., Al-Mughairbi, F., & Al-Nashash, H. (2021). A review on mental stress assessment methods using EEG signals. Sensors, 21(15), 5043. https://doi.org/10.3390/s21155043

Katusic, A., Alimovic, S., & Duranovic, V. (2013). The effect of vibration therapy on spasticity and motor function in children with cerebral palsy: A randomized controlled trial. Neurorehabilitation, 32(1), 163-172. https://doi.org/10.3233/NRE-130817

Katušić, A., & Mejaški-Bošnjak, V. (2011). Effects of vibrotactile stimulation on the control of muscle tone and movement facilitation in children with cerebral injury. Collegium antropologicum, 35(1), 57-63.

Kędzierska, K., Synder, M., & Kozłowski, P. (2021). Influence of Vibroacoustic Therapy on Local Status and Rehabilitation of Post-TKR and Post-THR Patients. Ortopedia, Traumatologia, Rehabilitacja, 23(2), 101–113. https://doi.org/10.5604/01.3001.0014.8139

Khalfa, S., Peretz, I., Blondin, J.-P., & Manon, R. (2002). Event-related skin conductance responses to musical emotions in humans. Neuroscience Letters, 328(2), 145–149. https://doi.org/10.1016/S0304-3940(02)00462-7

Kim, H. G., Cheon, E. J., Bai, D. S., Lee, Y. H., & Koo, B. H. (2018). Stress and heart rate variability: A meta-analysis and review of the literature. Psychiatry Investigation, 15(3), 235–245. https://doi.org/10.30773/pi.2017.08.17

Kim, S. A., & LCAT, M. B. (2013). Stress reduction and wellness.

Kinsler, L. E., Frey, A. R., Coppens, A. B., & Sanders, J. V. (2000). Fundamentals of acoustics. John wiley & sons.

Kirschbaum, C., & Hellhammer, D. H. (1994). Salivary cortisol in psychoneuroendocrine research: Recent developments and applications. Psychoneuroendocrinology, 19(4), 313–333. https://doi.org/10.1016/0306-4530(94)90013-2

Koenig, J., & Thayer, J. F. (2016). Sex differences in healthy human heart rate variability: A meta-analysis. Neuroscience & Biobehavioral Reviews, 64, 288–310. https://doi.org/10.1016/j.neubiorev.2016.03.007

Koike, Y., Hoshitani, M., Tabata, Y., Seki, K., Nishimura, R., & Kano, Y. (2012). Effects of vibroacoustic therapy on elderly nursing home residents with depression. Journal of Physical therapy science, 24(3), 291-294.

Kraus, J. (2005). Dětská mozková obrna. Grada Publishing, as.

Kyriacou, C. (2001). Teacher stress: Directions for future research. Educational Review, 53(1), 27-35.

Lazarus, R. S., & Folkman, S. (1984). Stress, appraisal, and coping. New York: Springer Publishing Company.

Lehikoinen, P. (1998). The Physioacoustic Method. Acoustic Vibration in Medicine. Finnish Journal of Music Education, 3(3), 25-50.

Levenstein, S., Prantera, C., Varvo, V., Scribano, M. L., Berto, E., Luzi, C., & Andreoli, A. (1993). Development of the Perceived Stress Questionnaire: A new tool for psychosomatic research. Journal of Psychosomatic Research, 37(1), 19–32. https://doi.org/10.1016/0022-3999(93)90120-5

Liengme, B. & Hekman, K. (2020). Chapter 16 - Statistics for Experimenters. Liengme, B. & Hekman, K. (eds) Liengme's Guide to Excel® 2016 for Scientists and Engineers, Academic Press, pp. 371-396. 

Llinas, R., & Ribary, U. (1993). Coherent 40-Hz oscillation characterizes dream state in humans. Proceedings of the National Academy of Sciences, 90(5), 2078-2081.

Lovallo, W. R. (2015). Stress and health: Biological and psychological interactions. Sage publications.

Lovibond, P. F., & Lovibond, S. H. (1995). Depression anxiety and stress scales. Behaviour Research and Therapy.

Łukasiak A, Krystosiak M, Widłak P, Woldańska-Okońska M. (2013) Ocena skuteczności leczenia pacjentów z tzw. ostrogą piętową z zastosowaniem terapii wibroakustycznej. Ortop Traumatol Rehabil;15(1):77-87.

Lundqvist, L.-O., Andersson, G., & Viding, J. (2009). Effects of vibroacoustic music on challenging behaviors in individuals with autism and developmental disabilities. Research in Autism Spectrum Disorders, 3(2), 390-400. https://doi.org/10.1016/j.rasd.2008.08.005

Macartney, M. J., McLennan, P. L., & Peoples, G. E. (2021). Heart rate variability during cardiovascular reflex testing: the importance of underlying heart rate. Journal of Basic and Clinical Physiology and Pharmacology, 32(3), 145-153.

Maihoefner, C., Reulbach, U., Doerfler, A., Fasching, P., Renner, S., Münster, T., ... & Sperling, W. (2010). Infarction of primary sensorimotor cortex impairs pain perception. Cerebrovascular Diseases (Basel, Switzerland), 30(2), 200-201.

Marshall, F. J., De Blieck, E. A., Mink, J. W., Kwon, J. M., & Augustine, E. F. (2005). Electrocardiographic and heart rate variability findings in juvenile neuronal ceroid lipofuscinosis. Pediatric Neurology, 33(3), 204–208. https://doi.org/10.1016/j.pediatrneurol.2005.03.015

McEwen, B. S. (2012). The brain on stress: How the social environment gets under the skin. Proceedings of the National Academy of Sciences, 109(Suppl. 2), 17180–17185. https://doi.org/10.1073/pnas.1121254109

McEwen, B. S. (2013). Allostasis and allostatic load: implications for neuropsychopharmacology. Stress and the Brain, 2-18.

McEwen, B. S., & Stellar, E. (1993). Stress and the individual: Mechanisms leading to disease. Archives of Internal Medicine, 153(18), 2093–2101.

Mole, S. E., & Cotman, S. L. (2015). Genetics of the neuronal ceroid lipofuscinoses (Batten disease). Biochimica et Biophysica Acta (BBA) - Molecular Basis of Disease, 1852(10 Pt B), 2237–2241. https://doi.org/10.1016/j.bbadis.2015.05.011

Moore, J., Farquharson, K., & Lotter, C. (2025, February). “Grooving in My Body”: A Mixed-Methods Pilot Study of Vibroacoustic Therapy’s Effects on Emotion Regulation and Attention in Autistic Children. In Healthcare (Vol. 13, No. 5, p. 465). MDPI.

Michalík, J., Baslerová, P., Felcmanová, L., & kol. (2015). Katalog podpůrných opatření: Dílčí část pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu zdravotního nebo sociálního znevýhodnění. Univerzita Palackého v Olomouci. ISBN 978-80-244-4654-7. ​

Mind Garden. (n.d.). Perceived Stress Scale. Retrieved from https://www.mindgarden.com/documents/PerceivedStressScale.pdf

Nagai, N., Matsumoto, T., Kita, H., & Moritani, T. (2003). Autonomic nervous system activity and the state and development of obesity in Japanese school children. Obesity research, 11(1), 25-32.

Nepal, G. B., & Paudel, B. H. (2012). Effect of posture on heart rate variability in school children. Nepal Medical College journal : NMCJ, 14(4), 298–302.

Neuhaus, E., Bernier, R. A., & Beauchaine, T. P. (2016). Children with Autism Show Altered Autonomic Adaptation to Novel and Familiar Social Partners. Autism research : official journal of the International Society for Autism Research, 9(5), 579–591.

Neukirchen, T., Stork, M., Hoppe, M. W., & Vorstius, C. (2022). Spirometry has added value over electrodermal activity as a physiological marker of mental load in male subjects. Scientific Reports, 12(1), 4496. https://doi.org/10.1038/s41598-022-08480-x

Nosková, P. (2010). Chronická bolest, diagnostika, terapie. Interní medicína pro praxi, 12(4), 200–202. 

Nunan, D., Sandercock, G. R., & Brodie, D. A. (2010). A quantitative systematic review of normal values for short-term heart rate variability in healthy adults. Pacing and clinical electrophysiology, 33(11), 1407–1417.

Olsen, M. F., Bjerre, E., Hansen, M. D., Hilden, J., Landler, N. E., Tendal, B., & Hróbjartsson, A. (2017). Pain relief that matters to patients: systematic review of empirical studies assessing the minimum clinically important difference in acute pain. BMC medicine, 15, 1-18.

Parkitny, L., & McAuley, J. (2010). The Depression Anxiety Stress Scale (DASS). Journal of Physiotherapy, 56(3), 204. https://doi.org/10.1016/S1836-9553(10)70030-8

Parkes, J., Hill, N. A. N., Platt, M. J., & Donnelly, C. (2010). Oromotor dysfunction and communication impairments in children with cerebral palsy: a register study. Developmental Medicine & Child Neurology, 52(12), 1113-1119.

Patrick, G. (1999). The effects of vibroacoustic music on symptom reduction. IEEE engineering in medicine and biology magazine, 18(2), 97-100.

Patwardhan, A. R., Vallurupalli, S., Evans, J. M., Bruce, E. N., & Knapp, C. F. (1995). Override of spontaneous respiratory pattern generator reduces cardiovascular parasympathetic influence. Journal of applied physiology, 79(3), 1048–1054.

Pearlin, L. I. (1989). The sociological study of stress. Journal of Health and Social Behavior, 30(3), 241–256.

Pelletier, C. L. (2004). The effect of music on decreasing arousal due to stress: A meta-analysis. Journal of Music Therapy, 41(3), 192–214. https://doi.org/10.1093/jmt/41.3.192 

Penttilä, J., Helminen, A., Jartti, T., Kuusela, T., Huikuri, H. V., Tulppo, M. P., Coffeng, R., & Scheinin, H. (2001). Time domain, geometrical and frequency domain analysis of cardiac vagal outflow: effects of various respiratory patterns. Clinical physiology, 21(3), 365–376.

Porges, S. W. (2007). The polyvagal perspective. Biological psychology, 74(2), 116-143.

Tomaino, C. M. (2012). Using rhythmic auditory stimulation for rehabilitation. In Music, Science, and the Rhythmic Brain (pp. 111-121). Routledge.

Punkanen, M., & Ala-Ruona, E. (2012). Contemporary vibroacoustic therapy: Perspectives on clinical practice, research, and training. Music and Medicine, 4(3), 128-135.

Rajendra Acharya, U., Paul Joseph, K., Kannathal, N., Lim, C. M., & Suri, J. S. (2006). Heart rate variability: a review. Medical & biological engineering & computing, 44(12), 1031–1051.

Robe, A., Păsărelu, C. R., & Dobrean, A. (2021). Exploring autonomic regulation in children with ADHD with and without comorbid anxiety disorder through three systematic levels of cardiac vagal control analysis: Rest, reactivity, and recovery. Psychophysiology, 58(9), e13850.

Rogers, D. R. B., Ei, S., Rogers, K. R., & Cross, C. L. (2007). Evaluation of a multi-component approach to cognitive-behavioral therapy using guided visualizations, cranial electrotherapy stimulation, and vibroacoustic sound. Complementary Therapies in Clinical Practice, 13(2), 95–101. https://doi.org/10.1016/j.ctcp.2006.10.002

Rüütel, E. (2002). The psychophysiological effects of music and vibroacoustic stimulation. Nordic Journal of Music Therapy, 11(1), 16-26. https://doi.org/10.1080/08098130209478039

Saquetto, M., Carvalho, V., Silva, C., Conceição, C., & Gomes-Neto, M. (2015). The effects of whole body vibration on mobility and balance in children with cerebral palsy: a systematic review with meta-analysis. Journal of Musculoskeletal & Neuronal Interactions, 15(2), 137–144

Salleh, M. R. (2008). Life event, stress and illness. Malaysian Journal of Medical Sciences, 15(4), 9–18. PMID: 22589633

Sandler, H., Fendel, U., Buße, P., Rose, M., Bösel, R., & Klapp, B. F. (2017). Relaxation – Induced by Vibroacoustic Stimulation via a Body Monochord and via Relaxation Music – Is Associated with a Decrease in Tonic Electrodermal Activity and an Increase of the Salivary Cortisol Level in Patients with Psychosomatic Disorders. PLOS ONE, 12(1), e0170411. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0170411

Sapolsky, R. M. (2004). Why zebras don’t get ulcers: The acclaimed guide to stress, stress-related diseases, and coping. Holt Paperbacks.

Selye, H. (1956). The Stress of Life. New York: McGraw-HillBook Co. Inc USA.

Selye, H. (1974). Stress without distress. In Psychopathology of human adaptation (pp. 137-146). Boston, MA: Springer US.

Shaffer, F., & Ginsberg, J. P. (2017). An overview of heart rate variability metrics and norms. Frontiers in Public Health, 5, 258. https://doi.org/10.3389/fpubh.2017.00258

Skille, O. (1989). VibroAcoustic Therapy. Music Therapy, 8(1), 61–77.
Dostupné online: https://academic.oup.com/musictherapy/article-pdf/8/1/61/8739474/8-1-61.pdf 

Skille, O. (1991). Manual of Vibroacoustic Therapy. Levanger, Norway: ISVA Publications.

Skille, O. (1992). Vibroacoustic research 1980-1991. In R. Spintge, R. Dron (Eds.). Music and Medicine. St Louis, MO: MMB Music, Inc. Tiidus, P.M., Markoulakis, R., Murray, D., Bryden, P.J.

Skille, O. (1995). The Effect of Music, Vocalisation and Vibration on Brain and Muscle Tissue: Studies in Vibroacoustic Therapy. Teoksessa: Wigram, T., Saperston, B. & West, R.(Edit.) The Art and Science of Music Therapy: A Handbook.

Skille, O., Wigram, T., & Weekes, L. (1989). Vibroacoustic therapy: The therapeutic effect of low frequency sound on specific physical disorders and disabilities. Journal of British Music Therapy, 3(2), 6-10.

Smolík, P. (2002). Duševní a behaviorální poruchy: průvodce klasifikací, nástin nozologie, diagnostika. Maxdorf.

Thayer, J. F., Åhs, F., Fredrikson, M., Sollers, J. J., & Wager, T. D. (2012). A meta-analysis of heart rate variability and neuroimaging studies: implications for heart rate variability as a marker of stress and health. Neuroscience & Biobehavioral Reviews, 36(2), 747–756. https://doi.org/10.1016/j.neubiorev.2011.11.009

Thoits, P. A. (2010). Stress and health: Major findings and policy implications. Journal of Health and Social Behavior, 51(1_suppl), S41–S53.

Tomaino, C. M. (2012). Using rhythmic auditory stimulation for rehabilitation. In Music, Science, and the Rhythmic Brain (pp. 111-121). 

Valenta, M., Müller, O., & Vítková, M. (2013). Metodika práce se žákem s mentálním postižením. Univerzita Palackého v Olomouci. 

Veternik, M . , Misek, J., Jakus, J., Tonhajzerova, I., Jakusova, V., Hudečkova, H. (2018). The impact of sound exposure on heart rate variability in adolescent students. Physiological Research, 67, 695 - 702 DOI:10.33549/physiolres.933882

Vilímek, Z., a Chráska, M. (2019). Vliv vibroakustické stimulace na subjektivní vnímání. In Tělo a mysl. Sborník odborných příspěvků (s. 340–349). Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.

Vilímek, Z., Kantor, J., a Chráska, M. (2019). Vliv vibroakustické stimulace na autonomní nervový systém. In Tělo a mysl. Sborník odborných příspěvků (s. 332–339). Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.

Vilímek, Z., Kantor, J., Krejčí, J., Janečka, Z., Jedličková, Z., Nekardová, A., Botek, M., Bucharová, M., a Campbell, E. A. (2022). The effect of low frequency sound on heart rate variability and subjective perception: A randomized crossover study. Healthcare, 10, 1024. https://doi.org/10.3390/healthcare10061024

Vilímek, Z., Kořínková, J., a Kantor, J. (2021). The impact of vibroacoustic therapy on subjective perception of university students – Mixed design pilot study. Universal Journal of Educational Research, 9(7), 1409–1420. https://doi.org/10.13189/ujer.2021.090707

Vilímek, Z., Uhrinová, Z., Bucharová, M., Kantor, J., a Krejčí, J. (2023). Wirkung der vibroakustischen Therapie auf Spastik und Herzfrequenzvariabilität bei zwei jungen Erwachsenen mit Zerebralparese. časopis REHABILITÁCIA, 60(3), 1-15. https://doi.org/10.61983/lcrh.v60i3.11 

Vítková, M. (2008). Speciální pedagogika. In S. Fischer & J. Škoda (Eds.), Speciální pedagogika (s. 5–10). Triton. ​https://knihovna.zcu.cz

Walters, C.L. (1996). The psychological and physiological effects of vibrotactile stimulation, via a Somatron, on patients awaiting scheduled gynecological surgery. Journal of Music Therapy, 33(4):261-287.

Warth, M., Kessler, J., Kotz, S., Hillecke, T. K., & Bardenheuer, H. J. (2015). Effects of vibroacoustic stimulation in music therapy for palliative care patients: A feasibility study. BMC Complementary and Alternative Medicine, 15, 436. https://doi.org/10.1186/s12906-015-0933-8

Wewers, M. E., & Lowe, N. K. (1990). A critical review of visual analogue scales in the measurement of clinical phenomena. Research in Nursing & Health, 13(4), 227–236. https://doi.org/10.1002/nur.4770130405

Wigram, T. (1995). The psychological and physiological effects of low frequency sound and music. Music Therapy Perspectives, 13(1), 16-23.

Wigram, A. L. (1996). The effects of vibroacoustic therapy on clinical and non-clinical populations (Doctoral dissertation, University of London).

Wigram, T. (1997). The Effect of Amplitude Modulation of the Pulsed Sinusoidal Low Frequency Tone as a Stimulus in Vibroacoustic Therapy. In T. Wigram, & C. Dileo. Music Vibration and Health (pp. 133-142). Jeffrey Books.

Wigram, T. (1997). The effect of vibroacoustic therapy compared with music and movement based physiotherapy on multiply handicapped patients with high muscle tone and spasticity. Music Vibration and Health. Cherry Hill, NJ: Jeffrey Books, 6985.

Wigram, T. (1997). The effect of VA therapy on multiply handicapped adults with high muscle tone and spasticity. In Music, Vibration and Health (p. 11).

Wigram, T., & Dileo, C. (1997). Music, vibration, and health. Cherry Hill, NJ: Jeffrey Books.

Wilder, J. (1967). Stimulus and response: The law of initial value. International Journal of Psychosomatics, 14(1), 11–20.

Young, F. L., & Leicht, A. S. (2011). Short-term stability of resting heart rate variability: influence of position and gender. Applied physiology, nutrition, and metabolism = Physiologie appliquee, nutrition et metabolisme, 36(2), 210–218.

Zafeiriou, D. I., & Batzios, S. P. (2013). Brain and spinal MR imaging findings in mucopolysaccharidoses: a review. AJNR. American journal of neuroradiology, 34(1), 5–13.

Zeidner, M. (2005). Test anxiety: The state of the art. Springer.